Archív kategorie Prameny

Ambrožův pramen

Vysoký obsah železa, slabě mineralizované, nazývané Prameny lásky. Řádně byl pramen zachycen roku 1807. Pramen byl zachycen do 3 jímacích těles, z nichž každé shromažďuje skupinu vod, které se navzájem chemicky i hydrologicky (i obsahem železa) lehce lišily. V současné době má Ambrožův pramen celkovou vydatnost 10 – 15 l/min. při obsahu železa 38,8 – 39,4 mg v litru. Vody se používá jednak k pití, jednak k přípravě uhličitých koupelí. Kde se nachází: Park mezi Centrálními a Novými lázněmi. [codepeople-post-map] Otevřen:Volně přístupný, v zimní sezoně (říjen - duben) uzavřeno (more…)

Lesní pramen

Lesní pramen je představitelem alkalicko-salinicko-muriatických kyselek, tedy pramenem minerální vody, která mezi anionty má na prvém místě ion hydrokarbonátový, na druhém kation kyslíku, anion SO4 a chlorion. Svým obsahem železa a CO2 se navíc řadí mezi železnaté kyselky. Kde se nachází:Klasicistní pavilon u Třebízského potoka [codepeople-post-map] Otevřen: Denně 6.30-12, 16-18 hod., v zimní sezoně (říjen - duben) uzavřeno (more…)

Ferdinandův pramen

Výrazně slaná chuť, složení jako Křížový pramen, ještě více mineralizován. Využíván pro stáčení stolní vody Excelsior. Zemitá železnatá kyselka s menším obsahem minerálních látek a vysokým obsahem vápníku. Historie: Nejstarší zprávy, které se datují o úšovických vodách od XVI. století, týkají se pramene, který byl později nazván Ferdinandovým. Je prvním pramenem, který na sebe upoutal pozornost tehdy v neosídlené, pusté končině pohraničních lesů. Od XVI.stol. bylo ho několikrát použito k výrobě soli – ovšem se záporným výsledkem, neboť nešlo o sůl kuchyňskou, o kterou byla v Čechách vždy nouze, nýbrž o sůl projímavou. Chemickou analýzou profesor Steinmann našel ve vodě jako hlavní složku Galuberovu sůl. Později pramen analyzovali: Jöns Jakob Berzelius, slavný švédský chemik, který nalezl ve vodě jód, lithium a stroncium (1825). Nad pramenem dal opat Reitenberger roku 1826 – 27 zbudovat klasicistní kolonádu místo staré dřevěné boudy. Tato kolonáda je podnes krásnou architektonickou památkou jemně zapadající do prostředí lázeňských parků. Roku 1926 byly zachyceny další prameny: Ferdinand VII a VIII. Pramen Ferdinand VI, který se lišil od ostatních velmi nízkou koncentrací pevných součástí a hlavně železa (jen 2 mg na litr, kdežto ostatní kolem 12 mg), dává ideální stolní minerální vodu vzhledem k velkému obsahu absorbovaného CO2. Plní

Rudolfův pramen

Zemitá železnatá kyselka s menším obsahem minerálních látek a vysokým obsahem vápníku. Historie:Rudolfka založila pověst Mariánských Lázní jako lázeňského místa pro léčení chorob vývodních cest močových. Vody Rudolfova pramene se užívá k pití jednak přímo na místě v dřevěném pavilónku, jednak je akumulována a čerpána z čerpací stanice potrubím do lázní, k pitnému pavilónu na kolonádě, do plnírny minerálních vod, neboť se také plní do lahví. Vody z pramene Rudolf „starý“ se užívá k pitné léčbě a k plnění do lahví , pramenů Rudolf I a II na koupání. Kde se nachází: Kolonáda Rudolfova pramene v Úšovicích [codepeople-post-map] Otevřen: Denně 6.30-17 hod., v zimní sezoně (říjen - duben) uzavřeno (more…)

Antoníčkův pramen

Kde se nachází: Moderní altán (r.1986, arch. M.Brix) na konečné stanici trolejbusu č. 2 a 3 v Úšovicích. Jak vznikl název pramene: Antonínův pramen v úšovickém pavilónu dostal jméno později. V roce 1790 byl postaven kostel sv. Antonína z Padovy v Úšovicích a jeho jméno se přeneslo na pramen, který sem byl doveden za první republiky z výše položeného lesa. Otevřen: Volně přístupný (more…)

Alexandřin pramen

Pod dnešním domem obuvi (Baťa) v parku vytékaly prameny, objevené roku 1873. Alexandřin pramen nesl jméno podle zdejšího slavného hosta Alexandry Meklenburské a Alfrédův podle tepelského opata Alfréda Clementso, za jehož působení byl jímán. Otevřen:  celoročně Kde se nachází:V centru  města Mariánské Lázně (more…)

Medvědí pramen

Je známý kamennou sochou Eiblova medvěda. Původ jména kyselky pochází ze středověku, kdy se toto místo nazývalo "Medvědí brloh" zřejmě podle doupat divokých medvědů. Pramen vyvěrá ve vykotlaném pařezu a odtud se při prvních úpravách začal odvádět potrubím o několik metrů níž, kde se postavil prameník. Od té doby prošel prameník již několika podobami. Poslední úprava je z počátku 90. let, kdy byla postavena nová kamenná zídka s vývodem kyselky. Ale minerálka přestala po několika letech téct a pro kyselku se od té doby chodí zase k původnímu vývěru pramene. Problémem medvědího pramene bylo odjakživa znečisťování povrchovou vodou, a protože býval vždy hojně navštěvován, stále se opakuje požadavek po odborném jímání. Kde se nachází:V okolních lesoparcích mezi Mariánskými Lázněmi a Velkou Hleďsebí Otevřen: Volně přístupné (more…)

Balbínův pramen

Dříve se jmenoval Slatiništní pramen, protože pramení na okraji rašeliniště asi kilometr západně od Mariánských Lázní směrem na Valy. V roce 1921 byl nově zachycen, překryt hezkým pavilonem a potrubím veden do lázní jako voda ke koupelím. Po válce dostal jméno podle Bohuslava Balbína, lázeňského lékaře, který již r. 1679 popsal kyselky na Tepelsku, a tak nám umožnil sledovat s odstupem 300 let tehdejší využití kyselek v kraji a změny, které za tu dobu nastaly. Kyselka je slabě mineralizovaná a patří mezi hořečnato-vápenato-sodné minerální vody. Kde se nachází: V okolních lesoparcích Otevřen: Volně přístupné (more…)

Farská kyselka

Historie:Jméno má podle prastarého názvu lesa, patřícího faře. Minerální pramen je jímán mělkou studnou, přebytečná minerálka odtéká strouhou, ve které se tvoří okrově zbarvené usazeniny solí železa. Farská kyselka patří mezi nejchutnější minerální vody v této oblasti. Kde se nachází: V hlubokém lese za Nimrodem nedaleko rezervace "Smraďoch" Otevřen: Volně přístupné (more…)

Facebook