Chráněná místa

kladska2

Nejcennější a nejvýznamnější přírodní prvky v krajině jsou vyhlašovány za zvláště chráněná území. Jedná se o místa, která svou činností většinou člověk ovlivnil, ale přesto si zachovala většinu znaků původní nedotčené přírody. (I zde ovšem existují výjimky – přírodní prvky závislé na pravidelném obhospodařování, např. pravidelně kosené louky). Kromě uchování těchto území pro potřeby vědeckého výzkumu je důležité vytvoření co nejúplnější soustavy schopné uchovat rozmanitost krajiny, popř. síť chráněných území v budoucnu využít jako genofondový zdroj pro obnovu porušené ekologické stability.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozděluje zvláště chráněná území menších rozloh do kategorií národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka i(PP). K 30. září 1994 bylo v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les celkem 17 vyhlášených zvláště chráněných území, z toho 2 v kategorii NPR, 3 v kategorii NPP, 6 v kategorii PR a 6 v kategorii NPP.

Nejstarší je PP Olšová Vrata, která je chráněna od října 1933. Z téhož roku pocházejí i tzv. “silvestrovské rezervace”: to jsou NPR Kladské rašeliny a NPP Jan Svatoš (chráněná území zřízená výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. 12. 1933.

Z šedesátých let jsou NPP Křížky ( I962 ), PR Vlček a PR Planý vrch ( 1966 ), PR Smrad‘och ( 1968 ), NPR Pluhův bor ( 1969 ). Posledním zvláště chráněným územím vyhlášeným před vznikem CHKO Slavkovský les je PP Homolka ( 1972 ).

Od poloviny osmdesátých let se počet zvláště chráněných území postupně dále zvětšoval a to v pořadí PP Sirňák (1985), PP Dominova skalka (1989), NPP Upolínová louka pod Křížky, PR Holina a PP Kynžvartský kámen (všechny 1990), PR Údolí Teplé, PR Prameniště Teplé a PP Milhostovské mofety (všechny 1993).

Rozlohou je největší NPR Kladské rašeliny (téměř 300 ha), opačnému konci pomyslné tabulky vévodí PP Kynžvartský kámen (pouhé 0,2 ha).

NPR Pluhův bor (katastrální území Louka u Mar. Lázní, 88 ha ) je plošně největším zvláště chráněným územím s hlavním chráněným fenoménem rostlinných společenstev na hadcovém podkladu, který díky svému chemickému složení tvoří specifické prostředí pro vzácnou květenu. Právě ta, včetně nenápadného rožce kuřičkolistého, nenalezeného nikde jinde na světě, je chráněna rovněž v NPP Křížky (katastrální území Prameny, 4 ha). Uvedená lokalita je tvořena skalnatým návrším se třemi kříži a vřesovištěm navazujícím na jeho úpatí. Na hadcovém hřebenu, táhnoucím se směrem k Mariánskýcm Lázním, jsou dále PP Dorninova skalka (katastrální území Louka u Mariánských Lázní, 7 ha), PR Planý vrch (katastrální území Mnichov, cca 11 ha) a PR Vlček (katastrální území Sítiny a Prameny, cca 62 ha), zvláště chráněná území lesního charakteru zřízená k ochraně boru na hadcovém podkladu. Pro veřejnost je přístupná pouze část PR Vlček po turistické stezce Mariánské Lázně – Prameny.

NPR Kladské rašeliny (katastrální území Mariánské Lázně, Prameny, Lázně Kynžvart, Vranov) se skládá ze čtyř samostatných rašeliniši vrchovištního typu s porostem borovicepred bažinné (blatky) a typickými rostlinnými společenstvy horských vrchovišť. Rašeliniště jsou situována v centrální části CHKO Slavkovský les v okolí osady Kladská. Pro jednotlivá rašeliniště jsou používány názvy Tajga (cca 150 ha), Paterák (cca 94 ha), Lysina (cca 43 ha) a Malé rašeliniště (cca 7 ha). PR Smraďoch (katastrální území Mariánské Lázně, 8 ha) pokrývá v minulosti těžené lesní rašeliniště s vývěry minerálních vod a výrony plynů – tzv. mofety (sirovodík, oxid uhličitý). Pro veřejnost jsou přístupné pouze NPR Kladské rašeliny – část Tajga a PR Smraďoch, v obou případech po naučných stezkách.

Kromě rašelinišť existují i zvláště chráněná území reprezentující mokřadní biotopy. Přestože značná část zamokřených luk v minulosti padla za oběť zemědělským melioracím, některé z nich byly díky dlouholetým snahám ochrany přírody zachovány. NPP Upolínová louka pod Křížky (katastrální území Prameny, 18 ha) představuje komplex typických lučních zamokřených společenstev Slavkovského lesa s výskytem vzácných druhů rostlin, stejně tak i PR Prameniště Teplé (katastrální území Rájov u Mariánských Lázní a Závišín, cca 45 ha), v níž jsou zastoupeny navíc i podmáčené lesní partie (smrčiny a olšiny).

K ochraně zbytků původních svahových porostů Slavkovského lesa (převážně bučiny s příměsí smrků) byla po téměř dvacetiletém úsilí zřízena PR Holina (katastrální území Lázně Kynžvart, cca 41 ha). PR Údolí Teplé (katastrální území Tisová u Otročína, Louka u Mariánských Lázní, cca 172 ha) zajišťuje ochranu vegetace suťových polí a skal, balvanitých sutí a roklí. Kromě rostlinstva je významným fenoménem i geomorfologicky zajímavý kaňon řeky Teplé s četnými bočními údolími.
Početnou skupinou jsou rozlohově menší zvláště chráněná území geologických objektů a jevů. Nejznámější je bezesporu NPP Jan Svatoš (katastrální území Hory u jenišova, cca 2 ha) zahrnující skupinu žulových Svatošských skal, zvětralých do podoby sloupů. K místu se váže několik lidových pověstí, podle kterých se jedná o zkamenělý svatební průvod. Pozůstatky sopečné činnosti, vývěry proplyněných vod a výrony plnyů (sirovodík, oxid uhličitý) nalezneme na území PP Sirňák (katastrální území Horní Kramolín a Ovesné kladruby, 3 ha) a PP Milhostovské mofety (katastrální území Ovesné Kladruby, cca 0,3 ha). Čedičová žíla se sloupcovitou odlučností tvoří převážnou část PP Homolka (katastrální území Bečov nad Teplou, cca 0,3 ha), zatímco PP Kynžvartský kámen (katastrální území Lázně Kynžvart 0,2 ha) ohraničuje žulový blok s dokonale vyvinutými pseudoškrapy. Strmá znělcová Šemnická skála s přirozenými smíšenými lesními porosty, z jejíhož vrcholu je pěkný výhled do údolí řeky Ohře a na hřeben Krušných hor, leží na severním okraji CHKO a je chráněna jako PP Olšová Vrata (katastrální území Šemnice, 7 ha) . Soustava zvláště chráněných území je v současné době dotvářena. U dále uvedených lokalit jsou uváděny “pracovní” názvy a předpokládané kategorie ochrany. Z mokřadních biotopů s vzácnými druhy rostlin a živočichů je těsně před vyhlášením PR Mokřady pod Vlčkem, uvažováno je i s PP Louka pod Pluhovým borem a rozsáhlejší PR Kounické louky – Lysina. V každém případě je nutno mezi zvláště chráněná území začlenit další plochy původních bukových porostů (např. PR Koule, PR Bukový vrch, PR Vysoký hřbet), suťových lesů (PR Lazurový vrch) nebo kosených luk (PR Pístovská louka, PP Pastvina v Pile). Kromě některých “divokých” vývěrů mineráních vod (např. Koňská kyselka v Chotěnově, některé prameny v lesích mezi Mariánskými Lázněmi a Lázněmi Kynžvartem) se připravuje k vyhlášení PP Čedičové varhany u Hlinek a ochranu v kategorii geologických jevů si jistě zaslouží Podhorní vrch u Mariánských Lázní nebo masiv Kovářky nad údolím Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary.

PAMÁTNÉ STROMY

Rovněž některé biologicky, krajinářsky či historicky významné stromy zasluhují zvýšenou pozornost. Požívají zvláštní ochrany a v terénu jsou označeny smaltovanu tabulí s malým státním znakem České republiky a nápisem “Památný strom”. V CHKO Slavkovský les jsou k 30. září 1994 za památné vyhlášeny celkem 474 stromy. Nejvíce jsou zastoupeny duby (celkový počet 397) je ovlivněn jednoznačně Alejí Svobody, kde jich roste (395) a lípy (celkem 23 kusů).

STROMYOd roku 1993 jsou prováděny zásahy zajišťující další existenci těchto významných svědků minulosti. Omlazovací kúru již absolvovaly mj. památné stromy Jilm ve Vlkovicích (výjimečný exemplář s obvodem kmene 4,96 m, který dosud úspěšně odolává grafióze), Lípa ve Výškovicích (lípa velkolistá s obvodem kmene 5,46 m u zchátralé kapličky na místě zaniklé obce), Lípa u kostela v Kostelní Bříze (lípa velkolistá s obvodem kmene 6 m) nebo Bambasův dub (dub letní s obvodem kmene 4,55 m u bývalého zámečku Spiegel). Postupně přijdou na řadu i Lípy u Tabákového mlýna (dvě lípy velkolisté pod Lazurovým vrchem s obvody 4,54 m a 4,16 m), Rájovský javor (javor klen zmiňovaný již ve starých kronikách) a památné stromy v Kostelní Bříze (Lípy u Vondrů, Kleny v Kostelní Bříze).

Významné stromy nebo stromořadí jsou vděčnými cíli výletů. Lázně Kynžvart se pyšní statnou lípou za kostelem (s obvodem kmene 7 m), bezesporu unikátem je skála u mostu v Lokti, po níž šplhají do výše téměř dvanácti metrů dva mohutné břečťany. V okolí Mariánských Lázní koncem září nejlépe vyniknou podzimní barvy Aleje Svobody (téměř čtyři sta dubů) a procházku lze zakončit u Krále smrků. Mezi obcemi Vodná a Hlinky jsou pozoruhodná lipová stromořadí ve tvaru kříže a písmene M. Prestože obě byla vysázena počátkem dvacátého století, váže se k nim pověst o princezně Marii z nedalekého hradu Bečov. Mapování starých významných stromů probíhá i nadále. V nejbližší době je připravována k vyhlášení např. Lípa u pivovaru v parku kynžvartského zámku, Lípa v Arnoltově, na Karlovarsku pak Jilm v Cihelnách nebo Buk v Sedlečku.

 

Facebook