Lesnictví

VAL1

Území dnešního Slavkovského lesa pokrýval v minulosti souvislý prales, nazývaný, jako ostatně všechny lesy při hranici země, “pomezní hvozd”, německy Markwald, latinsky “silva liminaris”. V 9. – 10. století začínají na toto území od západu a zejména od východu proti toku Ohře pronikat Slované. Lesním masivem prostupují důležité kupecké a zemské cesty a ve l2. – 13. století je zakládána řada významných hradů. V roce 1193 byl založen klášter Teplá, který se významně podílel na dalším vývoji oblasti.

Počátkem 13. století začíná německá kolonizace území, které ale v počátcích předcházelo osídlování českými kolonisty. Od konce 12. století začal rozvoj důlní činnosti a tato tvoří po řadu století významný faktor, ovlivňující stav a rozlohu lesů. S následným zakládáním horních měst a vznikem nových osad v centrální oblasti Slavkovského lesa přichází počátky vyčerpávání lesa, které v závislosti na těžbě rud postihuje i nejodlehlejší lesní části. Dochází ke snižování lesnatosti území a v mnoha lesních tratích k rozvrácení přirozných lesů. V této souvislosti je třeba uvést několik údajů, které se vztahují k vývoji druhové skladby lesních porostů. Zastoupení dřevin je odvozeno z pylových analýz provedených ze vzorků rašelin. Před 10 000 lety převládala v naší oblasti borovice a bříza, potom následuje období smíšených dubových lesů s lískou a lípou. Před 6000 lety dochází se změnou klimatu k nástupu smrku s postupným prosazováním jedle i buku a zároveň klesá zastoupení borovice. Do 10. století n. l. je druhová skladba lesů následující: cca 30 % jedle, 20 % smrk, 20 % buk; 25 % borovice zastoupená na rašelinných stanovištích borovicí blatkou a na suchých lokalitách a serpentinitech borovicí lesní, zbývajících 5 % připadá na dřeviny přimíšené ( jasan, dub, javor klen, olše, bříza, osika atd. ). Zastoupení jednotlivých druhů je proměnné v závislosti na nadmořské výšce, hladině vody a v půdních horizontech a trofnosti stanovišť. S již uváděnou těžbou rud ( cín, ale i stříbro ) souviselo v polovině l6. století zřízení montánních reservovaných lesů nazývaných též Císařským lesem, jež tvořily více než 300 let zvláštní účelovou a správní jednotku na výměře cca 10 000 ha sloužící potřebě důlní činnosti. Zároveň do doby prodeje těchto lesů zde náleželo právo myslivosti panovníkovi. O bohatství zvěře v lesích svědčí údaj z roku 1399, kdy je povoleno Bečovským v panských lesích lovit medvědy, kance rysy, kuny, lišky a omezeně veverky. Ve Ferdinandově mandátu z rok 1563 i Maxmiliánově instrukci z 11. srpna 1572 se již zakazuje měšťanům horních měst, horníkům a dělníkům lov zvěře. Zároveň tyto listiny nařizují chránit zvěř vysokou a černou v jejích stanovištích. Další zprávy o myslivosti v montánních lesích jsou k dispozici až z poloviny 19. století, kdy v roce 1844 jsou např. v polesí Kladská udávány následující stavy zvěře: 4 jeleni, 5 laní, 4 kolouši, 19 srnců, 14 srn, 12 srnčat, 32 zajíců, 7 tetřevích kohoutů, 13 tetřevích slepic a 37 tetřívků. Dále se vyskytovali jeřábci, sluky, bekasiny a divoké kachny. V ostatním území stavy zvěře ve volných honitbách kolísaly podle toho, zda se jednalo o honitby vlastní nebo propachtované. Velké šelmy ( medvěd, vlk, rys a divoká kočka) byly ve Slavkovském lese vyhubeny do poloviny 18. století. První pokusy o majetkovou a odbornou správu lesů najdeme v souvislost s funkcí lesů reservovaných v Generálním mandátu Ferdinanda I. z roku 1563, který už v té době řeší i ochranu lesa. V návaznosti jsou pro lesní personál vydávány další pokyny obsahující jednoduché hospodářské předpisy, povinnosti různých způsobů přirozené a umělé obnovy lesa a povinnost jeho ochrany. I přes uvedená opatření je po provedených prohlídkách lesů v létech 1795 – 1806 konstatován špatný stav pasek a znovu zdůrazněna povinnost obnovy starých pasek síjemi a nutnost za tímto účelem sbírat co nejvíce semene lesních dřevin a zároveň připravovat lesní půdu pro přirozenou obnovu lesa ( proorávání a prokopávání pasek, polaření). Od této doby lze na některých lesních držbách alespoň orientačně sledovat provenienci používaných semen a sazenic lesních dřevin. Z dostupných údajů vyplývá, že do konce 18. století bylo používáno pro obnovu zřejmě osivo místní provenience (původu). S koncem 18. století dochází k výraznému útlumu těžby a úpravy rud, klesá spotřeba důlního dříví, ale lesy nadále trpí nešetrnou těžbou stromů, pastvou dobytka, hrabáním steliva, vyvětvováním a zanedbatelný není ani vliv hmyzích škůdců. Z archivních dokladů je zřejmé, že kvalitní a hmotné porosty již existovaly pouze v odlehlých částech polesí Kladská, Kynžvart a Vranov. V této souvislosti je v roce 1818 upozorňováno na přetrvávající význam vodního díla Dlouhá stoka pro plavení dřeva z těchto odlehlých lesních celků. Zároveň je upozorňováno na existenci rozlehlých a hlubokých rašelinišť ve zmiňovaných polesích a nutnost jejich odvodnění a případně těžby borek. Do začátku 19. století jsou lesní celky z hlediska lesnického popsány velmi stručně a schematicky. První systematický popis lesů a jejich zařízení, spolu s dokonalejší odbornou správou, začíná až ve dvacátých letech 19. století. Nové období lesního hospodaření nastává roku 1865, kdy po předchozím zrušení Horního úřadu v Horním Slavkově dochází k rozprodeji zbytku montánních lesů na ploše 11 470 k. j. V souvislosti s tímto opatřením vznikla řada nových pozemkových držeb měst, obcí a došlo k vytvoření řady velkostatků, z nichž se na dalším vývoji lesního hospodářství a myslivosti v centru Slavkovského lesa projevil velkostatek Kladská, který zakoupil hrabě Schönburg-Waldenburg. Zde stojí za zmínku upozornit na popis panství z roku 1906, kde se uvádí, že na území velkostatku, které má vyměru asi 5000 ha, z toho 4703 ha lesů a pastvin, je průměrně 300 ks jelení zvěře, 250 ks srnčího a z pernaté zvěře tetřevi a tetřívci. Území tohoto majetku nebylo výrazně dotčeno ani pozemkovou reformou v první republice. Po roce 1880 byla část lesů v blízkosti Mariánských Lázní vyčleněna pro zajištění řádné funkce lázeňského místa a vznikl tím základ pozdějších lázeňských lesů.

Většina těchto držeb byla po roce 1945 zkonfiskována a v letech 1946 – 1948 přešla pod správu vznikajícího vojenského újezdu Prameny. S touto změnou nastává pro les další

chata3 období. Do vojenského výcvikového prostoru je začleněno cca 16 000 ha lesů, včetně v roce 1933 zřízené rezervace Kladské rašeliny. Plochový poměr dřevin v roce 1950 činil 90,46 % smrku, 7,58 % modřínu, 0,50 % buku, 0,19 % borovice, 0,19 % jedle a 0,94 % javor, jasan, jilm a ostatní tvrdé listnáče. Jehličnanů bylo celkem 98,48 % a listnáčů 1,57 %. Po definitivním zániku vojenského újezdu hospodaří v území Sdružené lesní a zemědělské provozy, které procházejí řadou reorganizací a změn názvů a postupně vzniká samostatný Lesní závod Kladská s. p., který je součástí Lesů České republiky. Mimo blíže popisovaného lesního hospodářského celku dochází i na území CHKO Slavkovský les k transformaci bývalých Státních lesů na Lesy České republiky a Lesní akciové společnosti, Lesní společnosti atd. Pro odbornou správu lesů byly vytvořeny jako součást Lesů ČR nové lesní správy a zřízeny revírnické úseky. Lesy na území CHKO Slavkovský les náleží do následujících lesních hospodářských celků: LHC Kladská, LHC Žlutice, LHC Teplá, LHC Lázeňské lesy Mariánské Lázně a LHC Lázeňské lesy Karlovy Vary. V rámci restitucí jsou v současné době navraceny lesní pozemky, na které se tato právní úprava vztahuje. Obnovují se a vznikají nové vlastnické vztahy k lesní půdě a na nově vzniklých větších pozemkových držbách jsou zřizovány samostatné lesní hospodářské celky. Současně se změnou majetkoprávních vztahů se změnil i výkon práva myslivosti, byly uznány nové honitby, stanoveny normované stavy zvěře a aktualizovány plány chovu a lovu zvěře. Vzhledem k tomu, že lesnatost Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les představuje 53 % z celkové výměry cca 640 km2, jsou lesní porosty nejvýznamnějším přírodním fenoménem, který ovlivňuje funkci a význam širokého okolí západočeských lázní. Proto bude zejména na vlastnících a uživatelích lesů, odborných lesních hospodářích, legislativních orgánech a státní správě záležet, kterým směrem se péče o les bude v tomto území ubírat a v jakém stavu lesy zanecháme příštím pokolením.

Literatura: Ministr J., I961 Historický průzkum lesů JHC Kynžvart I&II

Facebook