Minerály

 

diraOblast Slavkovského lesa je již po mnoho staletí známá svými rudnými ložisky. Již 800 let se zde těží rudy hornickými díly; predtím se zde již dlouhou dobu rudy rýžovaly. Z toho vyplývá, že v oblasti je velké množství podzemních prostor, v některých případech historicky velmi cenných. Bohužel, valná většina těchto prostor zůstává zatím neznámá a jejich průběh je většinou odhadován jen podle projevů na povrchu – odvalů, pinek, zavalených ústí štol apod.

V následujícím stručném přehledu budou uvedeny jednotlivé oblasti a lokality, kde jsou buď známé nebo předpokládané podzemní prostory, a stručný přehled těžených surovin. Nejstarší surovinou těženou ve Slavkovském lese je cín. Patrně již v dobách keltského osídlení byl vybírán na sekundárních ložiscích (náplavy potoků v oblasti Lokte a Horního Slavkova). Systematická těžba zde byla již ve XII. století; počátkem XIII. století byla ražena první důlní díla (štoly v okolí Horního Slavkova a Krásna). Postupně se těžba rozšiřovala, vznikala nová díla a byla e ploatována nová ložiska – Loket, Čistá, Prameny, Kladská a Lazy. Největšího rozmachu dosáhla těžba cínu v XVI. století, kdy jen v oblasti Krásna a Horního Slavkova pracovalo přes dvacet dolů odvodňovaných dědičnou štolou Kašpara Pfluga (její ústí je zachováno na okraji Horního Slavkova). Většina starých prací je dnes překryta novější těžbou, která zde doznívá dodnes. Vzhledem k tomu, že průběh starých prací není přesně znám, není výjimkou nafárání středověkých prací. Tyto práce byly značného rozsahu; dolováno bylo především komorovým způsobem. Vyrubané, až několik desítek metrů velké komory byly často zakládány hlušinou. Zcela nejstarším známým důlním dílem v oblasti je krátká štola z konce XII. století na žíle rohovce (jaspisu), dosud částečně zachovaná nedaleko Svatošských skal (tzv. štole Benátčanů). Ve XIV. století začíná v oblasti těžba stříbra. Nejprve v okolí Horního Slavkova (vrch Borová) a u Pramenů. Později u Výškova, Michalových Hor a u Lázní Kynžvartu. Současně se stříbrem se rozvíjí těžba olova a zinku (obvykle galenity s obsahem argentitu) na mnohých lokalitách (Bystřina, Milíkov, Kostelní Bříza, Lobzy a jinde).
V malém rozsahu se od XV. století přerušovaně těžily železné rudy; jednak sedimentární ložiska na okrajích pánví při hranici Slavkovského lesa (Staré Sedlo, Salajna a jinde) a jednak hydrotermální žíly (hematit s křemenem) krátkými štolami (Nová Ves, Kynžvart, Dolní Žandov, Horní Lazy, Podlesí, Lešnice, Smrkovec, velmi drobné práce v okolí Pístova a Dolního Kramolína a plošně rozsáhlá nehluboká těžba v minulém století na svahu vrchu Lysina u Kladské). Některé z těchto štol jsou dodnes alespoň částečně zachovány. Největšího rozmachu dosáhly doly v XVI. století, kdy se na mnohých lokalitách těžily rozmanité rudy. Pracovalo zde mnoho dolů na cín, stříbro, olovo, zinek, kobalt, nikl a železo. Většina dolu později upadla a v minulém století zůstávají v provozu jen cínové doly u Horního Slavkova, stříbrné doly v okolí Michalových Hor, Kynžvartu a Horního Slavkova, drobné práce na železo a nová díla na měděné rudy u Krásného Jezu. Občasně se dobývala ložiska rud železných a manganových u Kladské, Milíkova a Ležnice. Většina těchto prací skončila koncem minulého nebo začátkem tohoto století. Za okupace a v 50. letech byla většina starých ložisek předmětem intenzivního průzkumu; znovu se otevírají známé staré doly a razí nové průzkumné práce. Současně se rozvíjí těžba uranových rud (Kladská, Smrkovec, Horní Slavkov, Michalovy Hory, Lázně Kynžvart a další). V současné době doznívá poslední zbytek důlní činnosti, a to v Horním Slavkově (Sn – W – Mo), v okolí Slavkovského lesa pak doly na uranové rudy v Zadním Chodově a na svazích vrchu Dyleň. Některá další díla jsou udržována, jiná využita jiným způsobem (např. jako zdroje vody). Povrchově se těží rašelina u Krásna, živec (albit) na Vysokém kameni u Krásna a je v provozu jen několik kamenolomů (granity, basalty).

PŘEHLED TĚŽENÝCH SUROVIN

Rudy cínové – wolframové – molybdenové

Oblast Horního Slavkova a Krásna, Čistá ( ložisko Jeroným ), Prameny, Kladská, Loket, Karlovy Vary, těžba sekundárních ložisek ještě v okolí Mariánských Lázní. Uvedené rudy jsou vázány na pneumatolyticko-hydrotermální žíly a skupiny žil (žilníky), kassiterit (cín) je běžnou součástí greisenů. Hlavní rudné minerály jsou kassiterit, wolframit, molybdenit, podružně scheelit.

Rudy stříbra

Homí Slavkov (vrch Borová), Prameny, Horní Lazy, Lázně Kynžvart, Michalovy Hory, Výškov, Čistá, podružně Bystřina, Lobzy, Kostelní Bříza, Smrkovec. Havní ložiska jsou na hydrotermálních žilách formace Ag – Bi – Co – Ni – U, stříbro buď ryzí nebo jako sulfidické minerály. Jinak jen jako příměs argentitu v galenitu na žilách Pb – Zn.

Rudy obsahující olovo a zinek

Bystřina, Kostelní Bříza, Lobzy, Kamenice, Lázně Kynžvart. Jednoduché hydrotermální žíly galenit-sfaleritové. Rudy obsahující měd‘Krásný Jez, v blízkosti oblasti v okolí Tří Seker a Krásného, podružně též u Horního Slavkova. Mineralogicky jednoduché žíly s chalkopyritem nebo bornidy.

Rudy kobaltové
Historické pameny uvádějí důl na smaltin v údolí Komářího potoka u Horního Slavkova.

Rudy kobaltové a niklové
Čistá, Horní Slavkov, Sv. Anna u Chodové Plané, podružně Smrkovec, Michalovy Hory, Výškov. Sulfidické minerály na polymetalických hydrotermálních žilách.

Rudy železa
Ležnice, Dolní Žandov, Podlesí, Smrkovec, Kladská, Nová Ves, Pístov, Dolní Kramolín, sedimentární rudy Fe (obvykle povrchová těžba) u Salajny, Starého Sedla a Dolního Žandova. Křemen – hematitové žíly.

Manganové rudy
Podružně na ložiscích Fe rud u Kladské. Uranové rudy Horní Slavkov, Kladská, Smrkovec, Čistá, mimo oblast Cech sv. Víta, okolí Zadního hodova, Dyleň. Méně často polymetalické žíly s uraninem, častěji sekundární minerály uranu (uranové slídy), nebo rozptýlený amorfní uranin v hornině.

OSTATNÍ RUDY podružně na jiných ložiscích; na polymetalických žilách se stříbrem a na některých cínových ložiscích – bismut (Bi), arsen (As). U Boněnova důl na antimon (Sb) – antimonit na křemenných žilách. Baryt Vrch Pařez u Noviny, Dolní Kramolín. Nezrudnělé žíly barytové nebo fluorit-barytové. Zlato Pokusy o rýžování v okolí Bečova, Kamenice a Mariánských Lázní, dále mimo oblast v okolí Dyleně, kde byla i drobná důlní díla.

Krystalický vápenec (rnramor)
Velké množství krátkých štol na Lazurovém a Boněnovském vrchu, u Dolního Kramolína a Výškovic. PegmatityLázně Kynžvart, Kříženec, okolí Boněnova, Teplá. V Kynžvartě jde o velmi diferencovaný pegmatit s berylem, lithium – minerály, fosforečnany, ostatní jsou jednoduché pegmatity složení živec – křemen – muskovit. Muskovit Kříženec. Pegmatit s až 50 cm velkými lupeny muskovitu. Albit Lom Vysoký kámen u Krásna. Rašelina Povrchová těžbe, dříve ložisko v Mariánských Lázních, v současné době rašeliniště V borkách – západně od Krásna.

Uhlí
Drobná těžba na Chloumeckém a Uhelném vrchu severovýchodně od Bečova. Malé výchozy sloje Josef, překryté vulkanity.

Štěrk
Velké množství malých lomů, nejčastěji v neovulkanitech (Podhorní vrch u Mariánských Lázní, lomy u Hlinek, v okolí Karlových Varů a jinde) a granitoidech, menší lomy v amfibolitech, hadcích (Sítiny, Mariánské Lázně), gabrech (Teplá, Výškovice), mnoho drobných lomů v krystalických břidlicích. Materiál měl obvykle jen lokální využití. V současné době lom granitu (s výrazným obsahem uranových slíd) u Nadlesí a lom v nefelinitu u Hlinek.

zdroj ARNIKA – CHKO Slavkovský les Autor: RNDr. Petr Bouše

Facebook