Římskokatolický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

marie

 

 

 

 

 

 

Postaven v letech 1844-1848 z popudu tepelského opata Mariana J. Heinla v duchu ideje rezignovavšího opata K. K. P. Reitenbergera v historizujícím novobyzantském slohu. Plán baziliky oktogonálního půdorysu, vztyčené v místech zděné kaple Narození Panny Marie z r. 1820, vypracoval arch.Johann Gottfried Gutensohn z bavorského Mnichova.

Stavbu realizoval tepelský klášterní architekt Anton Thurner z Přimdy za pomoci pražského stavitele a sochaře Josepha Krannera. Vnitřní vyzdobu provedli štukatéři Bader z bav. Mnichova a Pellegrini z Prahy, arch. Bergmann z Prahy, malíři Carl von Hampel z Vídně, Kratzmann z Prahy, Strauss a Hochenögg z bav. Mnichova.

Sochařská výzdoba je dílem pražského sochaře Jos. Maxe, jeho dílny a jeho žáka Josefa Parise. Hlavní oltářní obraz Nanebevzetí od von Hampela (dle Tizzianovy Assumpty b Benátkách z r. 1517) byl r. 1885 přemalován J. Herzogem z Plzně. Uvnitř kostela dále oltáře sv. Jana, sv. Norberta, Nejsv. srdce Páně a Sv. Kříže, křížová cesta z r. 1886 od pražského malíře Mathausera, socha bl. Hroznaty atd. Původní zvony z let 1835 a 1847 od W. Sedlmayera z Plané a J. di Valle z Chebu byly částečně zrekvírovány za 1. a 2. svět. války. Kostel v r. 1848 vysvětil opat heinl a r. 1850 konsekroval kardinál arcibiskup B. ze Schwarzenberka

Facebook