Slavné osobnosti – místní

Johann Nepomuk Felbinger (1768 – 1855)

Prvním kronikářem Mariánských Lázní byl penzionovaný účetní tepelského kláštera Johann Nepomuk Felbinger. V letech 1816 – 1817 si zde postavil první dvoupatrový zděný dům. Osobně zažil přetváření nehostinného údolí v přívětivé lázeňské město a podle poznámek, jež si vedl, sepsal v letech 1835 – 1855 soukromou kroniku lázní. Její retrospektiva sahá do r. 1786, kronika je dodnes jedinečným zdrojem pro poznání počátků města. Felbinger si ji sám ilustroval, přičemž zachytil řadu staveb později zaniklých či podstatně přestavěných, takže jeho kronika je pro dějiny města i významným ikonografickým pramenem.


image006
Josef Dyonys Halbmayr (1813 – 1879)

V letech 1845 – 1848 zastával funkci představeného obce a v obdobích 1861 – 1867 a 1867 – 1873 byl starostou města. Úspěšný podnikatel původně z bavorského Mnichova, zeť bohatého hoteliéra Alberta Klingera a vlastník největších hotelů ve městě: Starého Klingeru (č. p. 36), Nového Klingeru (č. p. 33), Halbmayr-Hausu (č. p. 32, dříve Rozkvět, dnes Mondorf), které dal velkoryse přestavět. Kolem roku 1871 dal postavit nové hotely Louisendorf (č. p. 252 v Chebské ulici) a kolem r. 1875 Maxhof (č. p. 141, dnes Maxim na Mírovém náměstí). Za jeho úřadování město získalo zděné divadlo, kolonádu Lesního pramene a v r. 1872 nádraží, zajišťující přes Plzeň a Cheb železniční spojení s Vídní a Německem, důležité pro další příliv lázeňských hostů.


image023
MUDr. August Lorenz Herzig (1839 – 1901)

MUDr. August Lorenz Herzig byl starostou města v letech 1873 – 1880 a 1892 – 1899. Za jeho úřadování prodělaly Mariánské Lázně bouřlivý rozvoj, k němuž přispěl mnoha iniciativami. V uznání jeho prozíravosti, obětavosti a zásluh mu byl r. 1913 odhalen pomník v městském parku, roztavený za 2. světové války. Jeho tvůrcem byl Edmund Klotz z Vídně.


image013
Josef Schaffer (1862 – 1938)

Místní rodák Josef Schaffer vystudoval ve Vídni architekturu. V r. 1889 jej opat Tepelského kláštera Clementso povolal na místo architekta, stavitele a ředitele klášterních lázeňských zařízení v Mariánských Lázních. Se svým tchánem, stavitelem Johannem Königem, zde realizoval řadu monumentálních budov v novorenesančním slohu. Josef Schaffer postavil např. společenský dům Casino v letech 1898 – 1900, Centrální lázně na místě Starých lázní v letech 1889 – 1892, Nové lázně, nejreprezentativnější budovu města, realizoval v letech 1893 – 1895, městskou nemocnici v r. 1898 a velký sál společenského domu Casino r. 1900.


Skalnik005
Václav Skalník (1776 – 1861)

ynikající zahradní architekt a tvůrce parků v Mariánských Lázních. Od roku 1817 zde prováděl velkorysé úpravy terénu a spolu s opatem Reitenbergerem a doktorem Nehrem vytvořil předpoklady k budování lázeňského města. V jeho středu vybudoval anglický park o rozloze 18 hektarů, navrhl a vytvořil terasu promenády mezi Křížovým a Karolininým pramenem, provedl terénní úpravy Horního (dnes Goethova) náměstí, vysázel velké množství domácích i cizokrajinných dřevin, vystavěl cesty v parcích i v okolních lesích, přemostil potoky a upravil vývěry pramenů. Tepelský klášter jej v r. 1824 jmenoval představeným obce a pověřil vedením stavebního, kulturního, finančního a sociálního úřadu. Dozíral také na provoz lázní a na zasílání minerálních vod.


Stavitel Friedrich Zickler (1829 – 1899)

Stavitel Friedrich Zickler, jehož portrét se bohužel nedochoval, realizoval ve 2. polovině 19. století řadu staveb, jež dodnes dotvářejí vzhled města (městské divadlo, radnice, rozhledna, pavilon Lesního pramene, jeho vila č.p. 107 v Třebízského ulici atd.)


nehr
Josef Jan Nehr (1752 – 1821)

Josef Jan Nehr se narodil v Teplé. Vystudoval klášterní gymnázium a pražskou universitu. Nehr dal postavit první zděný dům k ubytování nemocných. Roku 1779, kdy se vrátil ze studií, přijal dekret stálého klášterního lékaře. Léčivé účinky místních pramenů popsal Dr. Nehr ve své knize: Popis minerálních pramenů u Mariánských Lázní na panství kláštera Teplá, poblíž obce Úšovic. První vydání této knihy vyšlo roku 1813 a druhé roku 1817. Dr. Nehr zemřel v roce 1821 a protože neměl žádné potomky, odkázal veškerý majetek chudým. Sám se narodil v chudé rodině a věděl, co je bída.

TCZ053706_1

Karel Kašpar Reitenberger (1779 – 1860)

Karel Kašpar Reitenberger se narodil na tepelském panství v městečku Úterý. Byl mnichem v klášteře Teplá, v roce 1813, po smrti opata Pforgnera, se stal zdejším opatem. Nechal budovat školy, nemocnice, v hladovém roce 1817 poskytoval poddaným pomoc. Opat Reitenberger se velmi zasloužil o vznik a rozvoj Mariánských Lázní. V jejich počátcích, kdy chtěl toto místo upravit a zkrášlit, mu velice pomohl kníže Anton Isidor Lobkovic, který doporučil zahradního architekta Václava Skalníka z Hořína.

Facebook