Slavné osobnosti – návštěvníci

Ema Destinová (Emilie Pavlína Kittlová, 1878 – 1930) 

destinovaVynikající česká operní pěvkyně – sopranistka. Členka Dvorní opery v Berlíně a Metropolitní opery v New Yorku, čestná členka Národního divadla v Praze. Vystupovala např. v Bayreuthu, Paříži, Londýně, Washingtonu, Chicagu, San Franciscu v operách Smetany, Webera, Wagnera, Verdiho, Pucciniho, R. Strausse aj. Po triumfu v londýnské Cover Garden (s Enricem Carusem v Leoncavallových Komediantech) vystoupila 3. srpna 1904 v Mariánských Lázních s německým klavíristou Arthurem Hochmannem na koncertu ve Společenském domě Casino (tehdy Kursaal) u Nových lázní.


Antonín Dvořák (1841 – 1904)

dvorakČeský hudební skladatel, spoluzakladatel novodobé české národní hudby. Zprvu působil jako varhaník, violista a učitel hudby, později jako skladatel a ředitel konzervatoří v Praze a v New Yorku. Přítel J. Brahmse, který rozpoznal jeho talent a v počátcích ho podporoval. Úspěšně působil v USA a Velké Británii, dostalo se mu mnoha zahraničních ocenění. Autor oper Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, cyklu Slovanské tance atd. Do Mariánských Lázní přijel v srpnu 1875 při cestě z Karlových Varů na zámek Sychrov v severních Čechách.

Thomas Alva Edison (1847 – 1931)

edisonGeniální americký vynálezce a podnikatel. Fenomenální technický konstruktér a objevitel v oblasti využití elektřiny. Přihlásil na 1300 patentů a vynálezů svých a týmu svých spolupracovníků. Vynalezl fonograf (1877), mikrofon (1878), žárovku (1879), elektrickou lokomotivu (1880), dynamo (1881), pojistku (1885), akumulátor (1900), elektromobil (1902) či helikoptéru (1908). “Prométheus moderní doby” navštívil Mariánské Lázně v září 1911 s druhou manželkou a třemi dětmi cestou z Prahy do Norimberku. Pobýval v tehdy novém hotelu Esplanade (č. p. 434 v Karlovarské ulici).


Edward VII. (1841 – 1910)

edwardPanovník Spojeného království Velké Británie a Irska v l. 1901 – 1910. Syn královny Viktorie. V jeho době byla Velká Británie přední průmyslovou a koloniální velmocí. Za Edwardovy vlády opustila tradiční politiku “skvělé izolace” a sblížila se s Japonskem, Francií a Ruskem. Mariánské Lázně Edward navštívil devětkrát jako “Lord Renfrew” či vévoda z Lancasteru avšak jeho inkognito zde bylo známo. Přijížděl vždy v srpnu a byl ubytován v hotelu Klinger č.p. 36 (v r. 1897, dnes už zaniklý) nebo v hotelu Stadt Weimar / Kavkaz č. p. 9 na Goethově náměstí, (v l. 1899 a 1903 – 1909). V r. 1904 se zde setkal s rakouským císařem Františkem Josefem I., v r. 1907 tu jednal s ruským ministrem zahraničí Izvolským a francouzským premiérem Clemenceauem, v r. 1908 s bulharským knížetem Ferdinandem.

František Josef I. (1830 – 1916)

FWWjosefPředposlední rakouský císař. Během jeho dlouhé vlády (1848 – 1916) se podunajská habsburská říše změnila v konstituční monarchii, částečně federativní (Rakousko-Uhersko, od r. 1867). Po krachu vídeňské burzy v r. 1873 a krátké hospodářské depresi nastalo období vnitřní konsolidace a prosperity, jež trvalo do l. světové války. Tato “belle epoque” přinesla konjunkturu a rozmach i Mariánským Lázním, které František Josef povýšil na město již r. 1865. Císař navštívil Mariánské Lázně dvakrát. Poprvé 5. září 1847 jako 17letý arcivévoda s mladšími bratry Ferdinandem Maxmiliánem (pozdějším mexickým císařem) a Karlem Ludvíkem. Při druhé návštěvě se zde císař setkal 16. srpna 1904 s anglickým králem Edwardem VII. Ubytován byl ve vile Luginsland č.p. 33 (dnes Lil) a 17. srpna odjel do Karlovych Varů.

Sigmund Freud (1856 – 1939)

Vynikající rakouský neurolog a psychiatr židovského původu. Rodák z Příboru na Moravě. Zabýval se studiem účinků drog, hysterií a neurózami, vypracoval metody psychoanalýzy. Definoval pojem podvědomí, charakterizoval projevy dětské sexuality, popsal strukturu lidské psychiky a osobnosti. Vyložil sny a neurózy jako projevy potlačených sexuálních tužeb a traumat. V r. 1910 založil Mezinárodní psychoanalytickou společnost. V Mariánských Lázních se v červenci 1913 ubytoval se ženou, dcerami a švagrovou v domě č. p. 370 (vila Turba, dnes Městská knihovna).

Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)

goetheNěmecký básník, autor Fausta, navštívil Mariánské Lázně celkem třikrát v letech 1821 – 1823. Často zde podnikal přírodovědné výlety do širokého okolí, při nichž sestavil rozsáhlé mineralogické i botanické sbírky. Setkával se zde s mnohými významnými osobnostmi své doby – hrabětem Kašparem Šternbergem, hudebním skladatelem Václavem Janem Tomáškem, chemikem Jönsem Jakobem Berzeliem, Josefem Dobrovským. Velmi přátelské vztahy měl i s předními osobnostmi města – lázeňskými lékaři Karlem Josefem Heidlerem, F. Scheuem, opatem tepelského kláštěra K. K. Reitenbergerem. Prožil zde i poslední velkou lásku svého života k mladé Ulrice von Levetzow. V roce básníkových 250. narozenin i v letech následujících připravuje město i muzeum široký program společenských i kulturních aktivit.

Henrik Ibsen (1828 – 1906)

Norský dramatik světoveho věhlasu. Zakladatel moderního psychologicko-realistického dramatu. Postupně byl dramaturgem, režisérem a ředitelem divadel v Bergenu a v Oslo. Nespokojen s poměry ve vlasti žil v l. 1864-1892 v dobrovolném exilu v Itálii a v Německu. Tam napsal sve nejhodnotnější hry, které kritizovaly různé podoby společenské přetvářky, nespravedlnosti a falešné morálky (dramata Peer Gynt, Opory společnosti, Nora, Nepřítel lidu, Divoká kachna, Hedda Gablerová aj.) Ovlivnil řadu světových dramatiků. V Mariánských Lázních měl pobývat v r. 1899, o jeho pobytu však není nic bližšího známo. Jeho jméno nese ulice nedaleko Křížového pramene.

Franz Kafka (1883 – 1924)

Nejvýznamnější z pražských židovských spisovatelů, píšících německy. Právník, úředník pojištoven, později penzionován. Zemřel na TBC. Jeho hlavní romány – snové vize o citlivých jedincích, konfrontovaných s absurdní mašinérií odlidštěné moderní civilizace byly vydány až ve 40. letech 20. století a zajistily mu slávu a uznání. V Mariánských Lázních strávil od 4. července 1916 deset dní, většinou ve společnosti své přítelkyně Felice Bauerové, s níž se dvakrát zasnoubil a rozešel. Byl ubytován v hotelu Balmoral (č.p. 390 za městským divadlem) a navštěvoval údolí u Lesního pramene.

Gustav Mahler (1860 – 1911)

Rakouský hudební skladatel a dirigent. Rodák z Čech. Žák skladatele A. Brucknera. Působil v Městských divadlech v Praze, Lipsku a Hamburku. Postupně zastával funkce ředitele Královské opery v Budapešti a Dvorní opery ve Vídni, hostoval v USA. Spolupracoval s předními hudebními interprety své doby, např. s Emou Destinovou. Složil řadu symfonií, propagoval českou hudbu v zahraničí. V Mariánských Lázních pobýval od 28. července 1889 v domě č. p. 52 (Englischer Hof / Sofia na Hlavní třídě).

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900)

Německý iracionalistický filozof. Pedagogicky působil jako filolog a filozof v Německu a Švýcarsku. Byl hluboce ovlivněn filozofií A. Schopenhauera a hudbou R. Wagnera. Jeho mnohaleté zdravotní problémy vyvrcholily duševní nemocí v závěru života. Po jarním ozdravném pobytu v Benátkách se v létě 1880 léčil v Mariánských Lázních. Pobýval zde od 6. 7. nejméně do 23. 8. 1880 ubytován v Ušovicích v domě Eremitage. V něm se 19. 7. 1880 stal svědkem policejní razie na skupinu penězokazů, k níž patřil i nájemce domu, jeho ubytovatel Franz Maneth.

Albert Schweitzer (1875 – 1965)

Světoznámý lékař, filozof a humanista. Nositel Nobelovy ceny za mír, odpůrce jaderných zbraní. Původně doktor filozofie a docent teologie na univerzitě ve Štrasburku. Založil a v l. 1912 – 1965 vedl proslulé nemocnice v africkém Lambaréné (dnes v Gabunu). Pro zajištění jejich provozu podnikal přednášková a koncertní turné po světě. Během jednoho z nich navštívil i Mariánské Lázně, kde 17. ledna 1923 za velkého zájmu veřejnosti uspořádal varhanní koncert v evangelickém kostele. Ubytován byl v Üšovicích v domě č.p. 162 Biarritz (v Zeyerově ulici č. 1).

Johann Strauss (1825 – 1899)

Populární rakouský hudební skladatel, “král valčíku”. Syn stejnojmenného hudebního skladatele a kapelníka. Autor téměř 500 opusů – taneční a koncertní hudby – jedné opery a 16 operet. Od 19 let vedl vlastní orchestr, s nímž dosáhl světových úspěchů. Jeho tvorbu oceňovali Brahms, Rubinstein, Verdi, Wagner. V Mariánských Lázních pobýval s rodinou v l. 1890 (v č. p. 123 hotel Casino/Pelnář) a 1891 (v č.p. 124 vila Něva/Vesna – oba domy v Ruské ulici). Po zprávě o jeho smrti uctilo zdejší divadlo jeho památku a dílo uvedením operety Netopýr 8. 6. 1899.

Václav Beneš Třebízský (1849 – 1884)

Český katolický kněz a vlastenecký spisovatel. Působil jako katecheta ve středních Čechách. Populární autor elegických povídek a románů z českých národních dějin. V Mariánských Lázních se léčil od 5. srpna 1873, kdy jako student bydlel ve Starých lázních (přestavěny). Během dalšího pobytu žil od 3. června 1884 zprvu v hotelu Rudolfshof (dnes Hlavní pošta, č. p. 160), poté v penzionu Stadt Moskau (č. p. 118, dnes Třebízský), kde 20. 6. 1884 zemřel na TBC. Spřátelil se zde s významným novinářem Gustavem Eimem a napsal tu svou poslední povídku Ušlapán, otištěnou v pražském časopise Lumír. Dům č. p. 118, ve kterém zemřel, nese jeho jméno a pamětní desku, stejně jako ulice a pomník u Lesního pramene.

Mark Twain (Samuel Langhorne Clemens, 1835 – 1910)

Americký spisovatel povídek, románů a cestopisů. Humorista, satirik a kritický realista. Autor knih Dobrodružství Toma Sawyera, Pozlacený věk, Princ a chuďas. Výrazně ovlivnil moderní americkou prózu. V mládí vystřídal řadu profesí (tiskař, prospektor, lodivod, novinář) a důkladně procestoval a poznal Spojené státy. Opakovaně navštívil Evropu, podnikl přednáškovou cestu po světě. Ostře kritizoval koloniální praktiky a korupci ve veřejném životě. V r. 1891 s rodinou navštívil Mariánské Lázně, které popsal v cestopisné črtě Rakouská továrna na zdraví, otištěné v r. 1892 v britských novinách The London Illustrated News. Bydlel zde v domě č.p. 5 Englischer Hof/Sofia na Hlavní třídě.

Fryderyk Chopin (1810 – 1849)

Mariánské Lázně mají k tomuto umělci hluboký vztah a trvale vzpomínají na jeho zdejší pobyt v létě r. 1836. Chopin přijel do Mariánských Lázní 22. července 1836 z Pařiže za svou láskou Marií Wodziňskou. Chopin během svého pobytu denně usedal ke klavíru, byl středem společnosti a bavil hosty. Hudba, kterou slyšeli lázeňští hosté před domem, kde během svého pobytu Chopin bydlel, byla zvláštní, neznámá, nenapodobitelná. Chopin hrál a vkládal do hry vše. Fryderyk Chopin zemřel 17. října 1849 v Paříži ve véku 39 let. Na jeho počest se každoročně koná v Mariánských Lázních

 

Facebook