Marienbad

Architektura

Architektura v užším smyslu je chápána jako výtvarné stavební dílo. Z hlediska tvorby a ochrany krajiny však musíme pojem architektury začlenit k pojmu urbanizace, což je v původním smyslu slova výstavba měst, dnes obecně zástavba území. V pojetí všech staveb, které zástavbu vytvářejí, pak mnohdy nejde o architektonická díla. Stavby, ať již jakkoliv ztvárněné, krajinu dotvářejí, mění i poškozují; dávají jí určitý charakter, který většina lidí chápe podvědomě.

Charakteristickou krajinu, jak je vytvořena historicky vyvinutým osídlením, má dle zákonných ustanovení o chráněných krajinných oblastech uchovávat a zlepšovat péče státní ochrany přírody. Ovšem jejím úkolem není výstavbu vytvářet, ale jen regulovat v zájmu zachování přírodních hodnot. Proto je důležité pro zainteresovanou veřejnost aspoň pochopení podstatných vztahů mezi zástavbou území a jeho přírodními hodnotami. Zde se můžeme věnovat jen nástinu problematiky. Na první pohled zřejmým důsledkem výstavby nějakého objektu nebo sídelního útvaru v krajině je likvidace přírodních hodnot zasaženého území. Takovýmto historicky opakovaným postupem však vznikla charakteristicky zastavěná a přírodně proměněná krajina, pro kterou lze použít označení kultivovaná. V chráněné krajinné oblasti Slavkovský les si můžeme najít krajinu vytvořenu osídlením zemědělským, městským a vzájemně smíšeným a krajinu přetvořenou půmyslovou zástavbou a důlními díly či krajinu protkanou dopravními stavbami. Hodnoty řady přírodních společenstev a přírodních jevů jsou na vzniklý typ lidského osídlení vázány. Kromě toho mají objekty a sídla v krajině nenahraditelný estetický význam.

K poznání zástavby území si nejprve povšimněme sídelních celků. Největším počtem jsou zastoupeny vesnice a osady: vesnické samoty nejsou pro CHKO Slavkovský les v naší době typické. Městský charakter zástavby ( bez ohledu na administrativní zatřídění ) mají Loket, Teplá, Karlovy Vary, Mariánské Lázně. Osídlení specificky rozvíjené v podhradí je kromě Lokte vzácně zachováno v Bečově nad Teplou a Andělské Hoře. Specifiku horních měst nepoučený návštěvník již nepozná v kdysi slavném Horním Slavkově, v Krásnu a v Michalových Horách. Stará důlní díla v okolí těchto měst i v mnoha dalších lokalitách jsou zapojena většinou do přírodního prostředí, které vzniklo sukcesí na vysídlených místech. Jen u Horního Slavkova na dosud provozované doly navazuje rozlehlá průmyslová zástavba. V řadě obcí jsou menší průmyslové provozy a nově se v územních plánech vymezují výrobní zóny pro vznikající strukturu soukromého podnikání. O architektuře průmyslových staveb lze hovořit vztažno k historickým továrnám na porcelán v Lokti, Horním Slavkově a Březové.

Vrátíme-li se k sídlům venkovského typu, musíme jako nejvýznačnější byť ne již početný typ architektury jmenovat hrázděný dům. V CHKO Slavkovský les se vyskytuje v lokálních modifikacích chebského typu domu, místy i zachovaného nebo replikovaného dvorce (Manský dvůr, Starý Mlýn). Přestože celá CHKO spadá do širší oblasti západoevropského hrázděného domu, pronikly sem prvky roubených a zděných domů z českého vnitrozemí. Ostatně vzhledem k poměrně nižší životnosti dřevěných staveb došlo zcela logicky k jejich doplňování, např. podezděným přízemí nebo kompletní přestavbou sídel, např. po požárech. Názorný příklad ukazuje model Karlových Varů před požárem na počátku 17. století, vystavený v Karlovarském muzeu. Ojedinělé ukázky hrázděných domů zůstaly ve jmenovaných městech, ale více domů se zachovalo na venkově, takže vzniká dojem zastoupení hrázděné architektury v regionu jako lidové. Takovou skutečně je v řadě bohužel velmi prořídlých venkovských domů. Jejich architektonický výraz i řemeslné zpracování jsou ve srovnání s nedávnou a současnou výstavbou zejména rekreačních objektů, na zcela nesrovnatelné úrovni. Pokleslý funkcionalismu, diletantství, stavební výstřelky, až hrubý nevkus a vedle toho ekonomicky zdůvodňovaná typizace jsou výraznými znaky podílu naší společnosti na mnohde žalostném architektonickém a urbanistickém stavu sídel - nejen v CHKO Slavkovský les. Tradiční tvářnost vesnice, kromě nové obytné a rekreační zástavby, těžce narušily hmotově a umístěním nepatřičné zemědělské výrobní stavby, jako sila, kravíny, halové kolny, umístěné nejen ve většině vsí ( např. Vlkovice, Poutnov, Hlinky, Stanovice ), ale i ve volné krajině ( např. u Babic, Zádubu ).

Z hlediska péče o CHKO Slavkovský les jsou sídla zatříděna do čtyř kategorií odstupňovaných podobně jako u zón ochrany přírody pro diferencovaný přístup k posuzování zásahů novou výstavbou a změnami ve stávajícím stavu. Pro názornost stačí jmenovat z nejcennější I. kategorie měst, na která se případně současně vztahuje památková ochrana: Loket, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Teplá, Bečov nad Teplou, osada Kladská. Pro II. kategorii je typická Andělská Hora, Sítiny, Milíkov, pro III. kategorii Stanovice, Prameny, Nová Ves, pro nevýznamnou či značně zdevastovanou IV. kategorii jsou typické Zlatá, Horní Slavkov, Rovná. Cílem péče - ovšem nejen Správy CHKO Slavkovský les - je zlepšení stavu sídel v krajinných vztazích. Např. obnova a dostavba někdejší městské památkové rezervace Horní Slavkov by byla činem zásadního významu.

Park ML

Architektura měst je nejvýrazněji poznamenána historizujícími slohy 19. století. Zde není místo k jejich výčtu, ale pro zájemce o proniknutí do působivé tématiky vzniku, funkce a estetiky staveb tohoto mnohotvárného období snad postačí jmenovat stavby ve dvou nejvýznamnějších lázeňských městech. V Karlových Varech: Mlýnská kolonáda, divadlo, Lázně I, replika Tržní kolonády, Vojenský lázeňský ústav a ze staveb navazujících na klasicismus Poštovní dvůr a podivuhodná srostlice objektů GH Pupp. V Mariánských Lázních, které ve své nejvýznamnější architektonické podstatě vznikly v celé lázeňské čtvrti v 19. století, jsou jistě nejzajímavější: kovová konstrukce kolonády, pavilon Křížového pramene, kostel Nanebevzetí P. Marie, kolonáda Ferdinandova pramene, Casino a v celku kompozice zástavby a parkových ploch.

Významné secesní stavby se zachovaly v Karlových Varech (např. dům Zawojski - nyní Živnobanka), ale počáteční období našeho století, kdy vrcholil tzv. “zlatý věk” lázní, bylo opět ve znamení slohové mnohotvárnosti a poznamenalo Karlovy Vary nepřekonatelnou stavební dominantou Imperiálu (r. 1912). K lázeňským městům a jejich zázemí patří také drobné architektury altánů, soch, vyhlídek. Z nich např. na Doubské hořeje věž rozhledny stavebním vývojem zakomponována do výrazné a nyní renovované secesní stavby hotelu Alberg (r. 1906). Ten skryt v lesích nemá ambice dominanty typu Imperiálu nebo Monty v Mariánských Lázních, ale také není již stavbou drobnou. Opravdu nelze vyjmenovat ještě mnoho významných architektur z období dosud výtvarně určujícího ráz výstavby v oblasti.

Zcela zárněrně zatím nebyly jmenovány stavby nejstarší, které nejsou již v řadě případů ani patrné. Jde o hradiště a ringvaly ( v terénu je znatelné strážiště u Nimrodu a u Rankovic ). Pozdější hrady jsou dominantními stavbami z gotického období v Lokti (s expozicí pro veřejnost), v Bečově a na Andělské Hoře. Nenápadné až neznatelné jsou v Kynžvartu, Úbočí, na Lazurovém vrchu a v Karlových Varech, kde lze hovořit jen o neznámém hrádku v místě nynější Zámecké věže, vícekrát přestavované od požáru v roce 1604.

Staršími stavbami z románského období v CHKO Slavkovský les jsou již jen ruiny kostelů sv. Linharta v zaniklé osadě Obora u Karlových Varů a sv. Mikuláše na Krudumu.

Anglikansky kostel KV

Kostely jsou většinou dochovány ve slohu barokním a historizujícím. Jako reprezentativní stavby obcí jsou krajinnými dominantami zejména v Teplé, Mnichově, Rájově, Pístově, Michalových Horách, Ovesných Kladrubech, Kostelní Bříze, Bečově nad Teplou a Milíkově. Nejvýznamnější barokní stavbou je kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, který se vypínal nad Vřídlem, ale později byl potlačen architekturou litinové kolonády a nyní je degradován sousedstvím monstrózní Vřídelní kolonády arch. Votruby ze 70. let našeho architektonicky chaotického století. Ještě než dospějeme k nepříkladnému období, jmenujme si po kostelích zámky. Zčásti přístupný je klascistní Kynžvart s pozoruhodným parkem. Vleklou rekonstrukci prodělává barokní Bečov nad Teplou s připravovanou expozicí románského skvostu zde nalezeného, leč původem cizího, relikviáře sv. Maura. V tomtéž areálu je stavebně zajišťováno zámecké renesanční křídlo hradního komplexu. Ve zruinovaném stavu jsou drobné zámecké stavby v Javorné, Koslelní Bříze, Arnoltově, Kamenném Dvoře, naopak krásně zachovaný je lovecký zámeček v Kladské.

Z období tzv. první republiky, kdy jen doznívala prosperita zlatého věku lázní, již nelze jmenovat významné architektury. Budiž ke cti tehdejších architektů, že své novostavby většinou zapojili natolik citlivě do nepřekonatelného výrazu ještě živého předchozího období, že nepotřeli jeho dodnes obdivovaný ráz. Ačkoliv se to v odborných kruzích nezdůrazňuje, musím jako odstrašující příklad i pro budoucnost uvést stavby Baťových obchodních domů, zejména ten v Karlových Varech naproti Mlýnské kolonádě.

Léta socialistického budování naší vlasti poznamenala mnohá sídla obytnými panelovými domy, u nichž nelze hovořit o architektuře jako o výtvarné disciplíně. Bohužel ani stavby nesvázané tehdy prosazovanou typizací nejsou adekvátní dosažitelnému vzdělání architektů. Ponechme však jejich hodnocení po prověrce časem.

Často nechvalně uváděný Thermal v Karlových Varech je za hranicí CHKO Slavkovský les, ale je bohužel dominantou na vstupu do její cenné části u pramenů ryze přírodní podstaty - nyní v městské krajině tvořené architekturou a lesnatými svahy údolí Teplé a vrchů nad ním. Symbolicky bychom mohli na tomto vstupu i ukončit útržky slovní exkurze a měli bychom se vydat na dlouhodobější vlastní cesty za poznáním utváření chráněné krajiny stavbami. Při slově cesty se vybaví dosud nezmíněný obor staveb inženýrských, k nimž patří silnice a železnice se svými mosty, dále stavby vodní, z nichž zde k cestování žádnou nevyužijeme, ale rozhodně bychom si měli projít trasu Dlouhé stoky nebo pocítit změněnou krajinu u vodních nádrží (Stanovice, Podhora), zatímco rybníky budeme vnímat jako cosi z přírodních jevů. Opravdu v naší krajině je hranice mezi lidskými a přírodními díly vedena od neznatelnosti až k nepřekonatelnosti.

Podzim v kraji