 DEN NOC |
Lázeňství  Na poměrně malém území západních Čech se vyskytuje řada struk tur minerálních vod s rozdílnými hodnotami mineralizace, teploty i proplynění. CHKO Slavkovský les v tomto území zaujímá centrální polohu mezi významnými světovými lázněmi. Vyvěrají zde jak přírodní léčivé zdroje lázeňských míst Mariánské Lázně a Karlovy Vary, tak proplyněné kyselky odlišného genetického typu.  Takovou kvalitativní mnohotvárnost lze jen těžko vysvětlit pouze odlišnými geologickými poměry. Hypotézy o vzniku těchto vod prodělaly dlouhý vývoj a dodnes jsou názory odborníků rozděleny. Na základě interpretace nových poznatků se domníváme, že v tomto směru nebyla dosud plně doceněna úloha hlubinných zlomů (deep fault tectonics). Poznatky o tektonickém rozčlenění fundamentu Českého masívu, získané zejména gravimetrickými a magnetickými měřeními, umožňují nový pohled i na problematiku geneze minerálních vod. Hlubinné zlomy ovlivnily podstatnou měrou geologický vývoj naší oblasti, a to ve všech geologických érách již od prekambria. Tyto diskontinuity zemské kůry, pokračující až do hornin zemského pláště, představují v příznivých podmínkách otevřené komunikační cesty. Jako příklad je možno uvést tzv. ultratektonickou teorii o vzniku endogenních rudních ložisek. Podle ní migrují rudní prvky z podkorových hloubek napříč zemskou kůrou nejdříve po hlubinných zlomech planetárního významu a dále po významných tektonických liniích až do zón drobné tříštivé tektoniky. Jednotlivé hlubinné zlomy mají svůj specifický typ mineralizace, který závisí zejména na hloubce jejich dosahu. Lze odvodit, že procesy, které podle uvedené teorie vedly v geologické minulosti ke vzniku endogenních rudních ložisek, probíhají i v současnosti. Trvalý přínos látek endogenního původu tedy zřejmě významně ovlivňuje i tvorbu jednotlivých typů minerálních vod. Existenci takových výstupních cest potvrzují i široce otevřené pukliny, zjištěné v poslední době při hlubších vrtných pracích (Karlovy Vary, centrální část sokolovské pánve). Na území západních Čech jsou geofyzikálně dokumentovány hlubinné zlomy, které odělují krustální segmenty (bloky, kry) s odlišným paleogeologickým vývojem. V prvé řadě je to tzv. litoměřický zlom, nejdůležitější a geotektonicky nejdéle fungující hlubinný zlom Českého masívu. Jeho základní směr (JZ - SV) sledují v zájmovém prostoru i některé další hlubinné zlomy. Nápadnou shodou mezi rozšířením minerálních vod a hlubinnými zlomy v západních Čechách lze vysledovat ze zjednodušené tektonické mapy. Významným faktorem pro vznik zřídelních struktur minerálních vod je příron postmagmatického oxidu uhličitého, jehož výstup je rovněž podmíněn tektonikou. Zajímavým jevem jsou výrony plynného C02 ve formě mofet do freatických vod (Milhostov, Smraďoch aj.). Vlastní území CHKO Slavkovský les je od ostatních částí odděleno na SZ tzv. severní větví litoměřického zlomu (pokračováním střezovského zlomu?). Jižní větev probíhá přibližně po linii jih Doupovských hor - Mariánské Lázně a představuje jv. hranici zájmového území. Na JZ je Slavkovský les omezen mariánskolázeňským hlubinným zlomem a paralelním zlomem plánským. V tektonicky vymezeném prostoru vystupují proplyněné minerální vody odlišných typů: a) Studené prosté kyselky (volný rozp. CO2 nad 1,0 g/1, mineralizace pod l,Ug/l) b) Proplyněné uhličité minerální vody ( celková mineralizace a obsah v. r. CO2 nad 1 g/1 )Petrografickým charakterem geologického prostředí, na které je oběh těchto kyselek vázán, je determinován mj. i jejich výsledný chemický typ. V ultrabazických horninách (serpentinitové těleso v okolí Pramenů) vznikají hořečnaté kyselky s převahou Mg2+ mezi kationty. Do této skupiny patří např. pramenní skupina Nová Ves - Louka, dnes opět využívaná plnírenským provozem (Magnesia). Další skupiny představují kyselky vyvěrající v bazických horninách - zde vznikají zemité kyselky s převahou iontu Ca2+ nad Mg2+ a s nízkým obsahem alkálií ( Kynžvart, Kramolín, Prameny, Číhaná, Hoštěc a mnohé další ). Na kyselejší horniny jsou vázány kyselky alkalické facie, většinou však vykazují nízkou mineralizaci c) Minerální vody karlovarského typu Na území CHKO se nachází dvoje lázně světového významu Karlovy Vary a Mariánské Lázně, dále Lázně Kynžvart a v blízké budoucnosti snad opět i staronové lázně Prameny. Karlovarské uhličité termy a některé prameny v Mariánských Lázních (např. Křížový, Ferdinandovy prameny aj.) jsou jednoznačně vázány na dotaci iontů SO42+ a ci po hlubokých tektonických strukturách. Zajímavý je z tohoto hlediska záchyt silně mineralizované termy na zřídelním zlomu v jižní části karlovarské struktury (pramen Štěpánka, celkový obsah rozpuštěných látek až 6,8 g/1), který mj. jasně prokázal postupné chladnutí termy při výstupu k povrchu v méně propustném prostředí. Vedle toho je na území CHKO Slavkovský les celá řada dílčích zřídelních struktur, kde je perspektiva jejich racionálního využití v budoucnosti.  |
|
| Geologie Flóra Lesníctví Lázeňství Vodstvo Architektura Minerály Naučné stezky Chráněná místa Turistika |
