Kostely

Stavbu realizoval tepelský klášterní architekt Anton Thurner z Přimdy za pomoci pražského stavitele a sochaře Josepha Krannera. Vnitřní vyzdobu provedli štukatéři Bader z bav. Mnichova a Pellegrini z Prahy, arch. Bergmann z Prahy, malíři Carl von Hampel z Vídně, Kratzmann z Prahy, Strauss a Hochenögg z bav. Mnichova.

Sochařská výzdoba je dílem pražského sochaře Jos. Maxe, jeho dílny a jeho žáka Josefa Parise. Hlavní oltářní obraz Nanebevzetí od von Hampela (dle Tizzianovy Assumpty b Benátkách z r. 1517) byl r. 1885 přemalován J. Herzogem z Plzně. Uvnitř kostela dále oltáře sv. Jana, sv. Norberta, Nejsv. srdce Páně a Sv. Kříže, křížová cesta z r. 1886 od pražského malíře Mathausera, socha bl. Hroznaty atd. Původní zvony z let 1835 a 1847 od W. Sedlmayera z Plané a J. di Valle z Chebu byly částečně zrekvírovány za 1. a 2. svět. války. Kostel v r. 1848 vysvětil opat heinl a r. 1850 konsekroval kardinál arcibiskup B. ze Schwarzenberka

Evangelický kostel Corporis Christi
Evangelický kostel Corporis Christi - na Mírovém náměstí č.p. 9. Postaven pro evangelické lázeňské hosty v 1. 1853-1857 z veř. sbírky německých evangelíků pod patronací a za přispění pruského krále Bedřicha Viléma IV., jenž byl 24. 6. 1857 přítomen slavnostnímu vysvěcení.
Kostel byl vystavěn dle projektu berlínského architekta a dvorního stav. rady G. Ch. Cantiana (1796-1866), jehož pamětní deska a monogram se nacházejí v předsíni. Plochostropé střídmé lodi dominuje obraz Krista v nadživotní velikosti. Z r. 1907 pocházejí okenní vitráže, darované císařem Vilémem II., nepůvodní je též sanktusník na hřebeni střechy. R. 1999 byl kostel renovován.

Pravoslavný kostel sv. Vladimíra
Pravoslavný kostel sv. Vladimíra - v Ruské ulici č. 347. V letech 1900 - 1902 nahradil pravoslavnou modlitebnu, fungující od r. 1878 v budově radnice. Po opakované finanční sbírce, iniciované zdejšími lékaři a pravoslavným knězem Nikolajem N. Pisarevským mezi srbskou a ruskou lázeňskou klientelou, vypracoval plány stavby petrohradský architekt prof. Nikolaj V. Sultanov (1850 - 1908).

Stavbu realisoval známý františkolázeňský stavitel Gustav Wiedermann, autor pravoslavných kostelů ve Františkových Lázních (1889) a Karlových Varech (1893 - 1898). Půdorys vychází z řeckého kříže, jehož kvadratický střed převyšuje postranní apsidy. Interiéru dominuje bohatý majolikový ikonostas, vyrobený původně v Kuzněcovu u Tveru pro Světovou výstavu v paříži r. 1900. Za 1. svět. války byla zrekvírována zvonkohra, za 12. svět. války sloužil kostel jako sklad, Obnoven byl ve 2. pol. 20. století.



Anglikánský kostel
Anglikánský kostel "Christ Curch" - v Ruské ulici č. p. 98. Postaven v 1. 1878 - 1879 ve stylu anglických venkovskych kostelíků na paměť zde v č. p. 15 (Paříž) v r. 1867 zemřelého láz. hosta Johna Scotta of Rodono nákladem jeho vdovy Anny . Projekt zpracoval arch. William Burges ( 1827-81 ) z Londýna a realizoval zdejší stavitel Friedrich Zickler (+1899). Provoz kostela byl zajišťován z kapitálu, jenž vdova Anna se svými sourozenci r. 1877 poskytla pro tento účel magistrátu. Bohoslužby zde v 1. 1897-1909 navštěvova.l britský korunní priric Edward (Edward VII.), jehož v interiéru připomíná pam. deska z r. 1911, restaurovaná v r. 1994. Koste l, od 2. svět. války nefunkční a zchátralý, byl v r. 1994 adaptován jako výstavní a koncertní síň Městského muzea.



Židovská synagoga
Židovská synagoga - stávala v dolní části Hlavní třídy (vedle č. p. 166 Mars). Dnes proluka s trávníkem mezi okolní zástavbou. Novobyzantskou baziliku se dvěmi kupolovitě zakončenými věžicemi zde v r. 1884 vztyčil místní architekt židovského původu Eduard Stern. Stavbu dotovala místní židovská obec i židovští lázeňští hosté. Synagoga byla vypálena místními nacisty za Křišťálové noci 10. listopadu 1938 a poté stržena.