Marienbad

Léčebné prameny

Věhlas Mariánských Lázní je založen na bohatství přírodních léčivých zdrojů. Před více než 200 lety bylo údolí, v němž leží Mariánské Lázně, plné bažin a slatin, kolem se rozprostíraly nepropustné lesy. Četné zde vyvěrající prameny odtékaly bez užitku. Jejich léčivé účinky byly známy mnichům tepelského kláštera, kteří nechali provést chemickou analýzu jednotlivých pramenů, vyčistili je a zprovoznili přístupové cesty. Jednotlivé minerální prameny se začaly jímat a užívat k pitné kúře a k minerálním koupelím. Roku 1818 bylo místo prohlášeno veřejným lázeňským městem, začali přijíždět první návštěvníci a sláva lázní se začala šířit do celého světa

CHEMICKÉ SLOŽENÍ		Rudolfův pramen	Karolinin pramen	Lesní pramen	Křížový pramen	Ferdinandův pramen	Ambrožův pramen	Mariin pramen
Magnesium	mg/l	122	110	105	92	141	21	14
Kalcium	mg/l	233	83	105	148	200	46	27
Natrium	mg/l	80	182	710	2.590	2.870	57	21
Hydrogen-karb.	mg/l	1.468	877	1.724	2.770	3.050	333	98
Sulfát	mg/l	83	197	623	2.945	3.173	81	48
Chlorid	mg/l	32	133	178	858	1.121	20	38
volný CO2	mg/l	2.444	2.600	2.631	2.896	2.510	2.420	2.864
Mineralizace	g/l	2,16	1,69	3,62	9,60	10,81	0,63	0,29

V širším okolí vyvěrá přes sto minerálních pramenů, ve městě samotném kolem čtyřiceti. První jména pramenů uvádí roku 1766 Johann Josef Zauschner: Ambrožův pramen (podle tepelského opata Ambrože), Křížový pramen (podle vytesaného dřevěného kříže, který stál vedle pramene), Rudolfův pramen (podle korunního prince a následníka trůnu Franze Josefa I. - Rudolfa) a Mariin pramen (podle mariánského obrazu, visícího v blízkosti pramene).Všechny zde vyvěrající léčivé prameny jsou studené kyselky, jejichž teplota kolísá mezi 7 a 10 stupni Celsia. Relativně vysoký je obsah dvojmocného železa (10 - 40 mg/l). Okolnost, že tyto tak rozdílné prameny vyvěrají na malém území, dokonce často těsně vedle sebe, je balneologickou raritou. Výrazná rozdílnost v chemickém složení pramenů umožňuje ovlivnit již samotnou pitnou léčbou celou řadu nemocí různých orgánů. Množství vody ordinované pro pitnou kúru se pohybuje podle diagnózy a stavu pacienta - zpravidla 3/4 litru denně. Minerální prameny se užívají také k inhalacím a k minerálním koupelím. Koupele snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce i ledvin, zlepšují prokrvení mozku a dolních končetin.

KŘÍŽOVÝ PRAMEN
Křížový pramen je chemicky hydrouhličitano-sodno-sírano-železnatá kyselka patřící do první skupiny mariánskolázeňských minerálních pramenů. Pro svůj terapeutický účinek se užívá předevšímu onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), u nemocí výměny látkové (obezita, dna, diabetes mellitus) a u alergických onemocnění, které jsou podmíněny poruchami zažívání. Přítomnost síranů ve vodě má projímavý účinek.

FERDINANDŮV PRAMEN
Ferdinandův pramen je chemicky hydrouhličitano-sodno-sírano-železnatá kyselka patřící do první skupiny mariánskolázeňských minerálních pramenů. Má sedm vývěrů, pro pitnou léčbu je dostupný pramen Ferdinand I. Svým složením odpovídá Křížovému pramenu, je však o něco více mineralizován. Většina vody Ferdinandových pramenů se využívá pro stáčení stolní vody pod názvem Excelsior.

LESNÍ PRAMEN
Lesní pramen je chemicky hypotonická hydrouhličitano-sodno-sírano-železnatá kyselka patřící do druhé skupiny mariánskolázeňských minerálních pramenů. Pramen slouží k pitné kůře a k inhalacím. Užívá se u onemocnění horních cest dýchacích a u nemocí gastrointestiálního traktu. Je též vhodný k léčbě některých urologických chorob, např. močových kamenů z kyseliny močové, kterou silně alkalizuje.

RUDOLFŮV PRAMEN
Rudolfův pramen je chemicky hypotonická hydrouhličitano-hořečnato-sodno-železnatá kyselka patřící do třetí skupiny mariánskolázeňských minerálních pramenů. Pro svůj diuretický efekt se užívá u chorob ledvin a močových cest. Pramen se vyznačuje vysokým obsahem vápníku (poměr vápníku a hořčíku je 5:4) a proto je pitná kúra vhodnou doplňkovou terapií při léčbě osteoporózy a pro svůj protizánětový účinek se užívá při zánětech cest močových.

AMBROŽŮV PRAMEN
Ambrožův pramen patří do čtvrté skupiny mariánskolázeňských minerálních pramenů. Tvoří jej tři vývěry podobného chemického složení. Jedná se o slabě mineralizované železnaté kyselky, využívané pro vysoký obsah železa u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při lithiáze.

KAROLININ PRAMEN
Karolinin pramen je chemicky přírodní slabě mineralizovaná hydrogenuhličitano-hořečnato-sodno-železnatá kyselka patřící do čtvrté skupiny mariánskolázeňských minerálních pramenů. Pro svůj vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) se pramen užívá při urologických nemocech a při léčení ledvinových kamenů, protože hořčík působí proti tvorbě těchto konkrementů.

MARIIN PRAMEN
Mariin pramen je ve skutečnosti mocný vývěr plynu ( 99,7 % přírodního CO2 ). Přírodní léčivý plyn se podává formou plynových obálek. Tato procedura si získává stále větší popularitu, protože kromě snížení krevního tlaku, zlepšení činnosti srdce a prokrvení dolních končetin udávají pacienti výrazné zlepšení sexuálních funkcí. Tento přírodní léčivý plyn se též aplikuje formou podkožních injekcí u onemocnění kloubů, páteře a ischemické choroby srdeční.

Historie pramenů